Moc vás prosím, nekopírujte. Vše, co je na tomto blogu je má tvorba!!

Bohyně zpět v minulosti-prolog

7. srpna 2012 v 12:56 | Valeree |  Povídky
Ahoj, moc se omlouvám, že jsem tu teď nebyla, ale neměla jsem vůbec čas, ani náladu :). Už na konci května jsem začala psát "knížku". Sice ještě není dopsaná, ale postupně ji sem budu přidávat.

Ve skromném pokojíčku seděla na posteli drobná dívka. Na sobě měla zlatž prsten s červeným kamenem a meditovala. ode dveří se ozvalo tiché
"Mohu?" doprovázené klepáním. Dívka s trhnutím otevřela oči, něžným hlasem odpověděla
"Jistě, můj pane." a začala vytahovat balíček karet. Do místnosti vešel sám král, který se bezeslova posadil na židli u stolku naproti dívce.
"Dnes tě porazím!" pravil.
"Ano, dnes se Vám to jistě povede." odpověděla dívka s úsměvem, když rozdávala karty. Král se zasmál.
"Nebuď tak skromná, Rashamilo.

Začali hrát a král jako obvykle prohrával. Nenaštval se však, své smůle se smál. Po chvíli král odešel a vrátil se s lahví vína. Začal nalévat sobě i Rashamile. Víno rozproudilo debatu. Bavili se o všem možném a smáli se v jednom kuse. Když náhle se rozlétly dveře a do místnosti vešla královna.
"Že se nestydíš!" křičela na krále. "Tak schůzka s rádci, že? A každou noc. Mě už to začínalo být divné, ale tohle mě tedy nenapadlo. Neřekla bych do tebe, že se scházíš stouto jednoducho poběhlicí." Král mlčel a v královně se vařila žluč, ale raději odešla.

"Proč jste jí něco neřekl?" ptala se dotčená Rashamila "Vždyť to vlbec není tak, jak si myslí!". Král stále mlčel.
"Něco Vám povím, králi. Byla jsem k Vám milá, ale za to bych čekala, že mě budete bránit. Ani slůvka jste pro mě neutratil. Tady má pokora končí. Už mě nikdy neuvidíte."
"Rashamilo, no tak. S tebou se nejlépe tráví čas." řekl a pokusil se o úsměv.
"Odcházím."
"Zůstaň! Já....zamiloval jsem se do tebe!"
"Můžeš se se mnou nadále vídat, pokud najdeš dívku, která bude podobná ,mě. A nemluvím poue o vzhledu."
"Tvoje sestra? Já ti nerozumím Rashamilo, ale až mi to vysvětlíš, určitě se to pokusím splnit." Rashamila se mu zadívala do očí a začala se ztrácet.
"Ra...Rash...Rashamilo?" vydal ze sebe zaskočený král. Rashamila zavřela oči a zmizela úplně.

Ráno král našel na svém stolku vzkaz. Nikdy už to nebudu zcela já. Najdi mě, čekám. Král byl vystrašený a začal si pro sebe mumlat. "Myslel bych, že je to pouze sen. Ale...to není možné. Ne. Jsem blázen." I přes to však svolal všechny sluhy a nechal hledat dívku hodnou, pokornou, skvělou v kartách, krásnou...Ale také takovou, která si nenechá vše líbit, je výbušná...Prostě jako Rashamila.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama